Překroč svůj stín

Autor: Katie McGarryová

Počet stran: 372

Vydáno v Praze nakladatelstvím Albatros v roce 2014

V USA v roce 2012 

(orig. název Pushing the Limits)

Žánr: Román

Anotace:
Nikdo neví, co se stalo té noci, kdy se z Echo Emersonové, populární holky, stal outsider s podivnými jizvami na rukou, o kterých si špitá celá škola. Dokonce ani Echo nezná celou pravdu, co se té strašlivé noci odehrálo. Ale byla by moc ráda, kdyby se vše vrátilo k normálu. Ovšem když se v jejím životě zjeví Noah Hutchins, hezoun v černé kožené bundě, co holky vlastně jen využívá, její svět se obrátí vzhůru nohama takovým způsobem, že si to ani v nejdivočejších snech nedovedla představit. Noah jí totiž rozumí. A pomůže jí najít odpovědi. Přitom by neměli mít vůbec nic společného. A se všemi těmi tajemstvími, která v sobě oba nesou, je v zásadě nemožné, aby byli spolu. Přesto nedovedou potlačit vzájemnou přitažlivost. A Echo se ptá sama sebe, jak daleko může zajít, aby překročila vlastní stín, a co všechno je ochotná riskovat pro kluka, který ji může znovu naučit, jaké to je, když člověk miluje. 

Ach, ta romantika. Může na vás být moc procítěná, nic moc, málo rozpoznatelná, nebo dokonce přehnaná. V tomto případě to podle mě byla ta poslední možnost. Jsem holka, která ještě neměla kluka (je mi 15, mým ještě pořád život před sebou) a myslím si, že všechny holky na světě tolik po přehnaně romantických knihách netouží. Trochu víc originality by se ale hodilo.

Když vezmete v úvahu, že knihou vás provází dvě postavy (Noah a Echo) a děj tvoří kapitola z pohledu holky a střídavě kapitola z pohledu kluka, nepodaří se to autorovi v obou případech vystihnout. Tedy většinou. Noah byl až moc holčičí a jeho úvahy o Echo a celkové budoucnosti (teď nemyslím jeho bratry, ale milostný život) se zdály až nepřirozené pro kluka, který je podle autorky velký borec. Hned poznáte, že něco takového napsala žena.

Je rozkošné, jak si autorka
hrála s písmem kapitol.

Lhala jsem, podle mě je to spíš
trapné. Jako kdyby drsnépísmo
dělalo drsného Noaha.

Dějová linka příběhu je celkem uspokojivá. Noah i Echo mají problémy, které je zavedou k sobě. I tak je nepochopitelné všechno kolem zjizvené minulosti Echo. Její vzpomínky se nějak nemůžou vrátit a všichni ostatní jí zatajují okolnosti kolem její matky a jizev na rukou. Čekala jsem od té záležitosti víc. Celou knihu čekáte na to, co už stejně víte. Její matce šiblo v palici a chtěla zabít dceru. Bacha na to!!! Tohle bylo v prvních stránkách knihy. Až na nějaké ty okolnosti, jako v jaké místnosti se to stalo a jestli Echo ležela na boku, nebo na zádech víme od začátku všechno. Katie, u příští knihy by to chtělo krapet víc nápaditosti.

USA obálka mi přijde hezčí, než česká...

Postavy se mi líbí. Fakt že je Echo trochu zmatkař a má v genech dost šílených buněk po matce je super. Ten nápad oceňuju. Echo se mi i líbila, její smysl pro humor byl dostatečný a skvěle doplňovala vtipy Noaha, který byl ztělesněním boha. Málokdy mi padne hlavní postava do oka (dobrá, u opačného pohlaví to je dost často), ale tady to prostě přišlo samo. Možná to bylo taky tím, že mi svou image borce ze začátku jen odhalil a potom se z něj stal napravený potížista (připomíná mi to Damona, takže víte odkud ty sympatie pramení).

Čtivost knihy byla tak střední. Ne že by se mi to četlo tak lehce, jako třeba "Polibek pro Annu", ale svou jiskru to mělo (právě do školy louskám debilního Macbetha, takže všechnu četbu do teď považuju za úžasně čtivou). Je pěkné, jak autorka jako by něco uzavře (dají se dohromady) a pak se vyskytne nějaký ten problém. Takové by mělo být napínání u všech knih.

Konec byl opravdu nedostatečný. Omg, nebudu vám to říkat. Ne, já vám to nesmím říkat, ale štve mě, když všechno skončí perfektně. Když se všechno podaří, tak nemáte být z čeho zdrcení. Navíc jak by se vám ta kniha potom mohla zapsat do paměti. Uvedu pár příkladů. Na konci musí být něco velkého. Například u Hvězdy nám Nepřály (neviděla jsem, ale všude o tom píšou). Nebo "úžasná" amnestie na konci prezidentovské kariéry. No nemám pravdu? Tohle nebyl žádný spoiler, jen malé naznačení....

Shrnutí v jedné větě:

Příliš moc procítěná romance s dobrou dějovou linkou, která na konci uvadla.

Hodnocení knihy